Technologické trhy procházejí výrazným ochlazením, které znovu otevírá debatu o ekonomické udržitelnosti současné vlny umělé inteligence. Index Nasdaq 100 ztratil od svého maxima více než deset procent a propadl se do pásma korekce[1]. Tento pokles o přibližně 10 procent se odehrál během zhruba 40 obchodních seancí[2]. V daném roce se přitom Nasdaq 100 ocitl v teritoriu korekce již potřetí, ačkoli v předchozích dvou případech následoval po dosažení dna rychlý obrat[3]. Tentokrát se však propad výrazně dotkl také dodavatelů hardwaru, když polovodičový index Philadelphia Semiconductor Index (SOX) oslabil o 24 procent ze svého maxima[4]. Během výprodeje technologických akcií klesly akcie společností Micron Technology a AMD každá o více než 8 procent[5].

Masivní kapitálové výdaje velkých hráčů

Zdrojem nervozity investorů je především propastný nepoměr mezi gigantickými investicemi a reálnými příjmy z umělé inteligence. Společnosti Microsoft, Alphabet a Amazon plánují za rok 2026 souhrnné kapitálové výdaje blížící se 600 miliardám dolarů[6]. Podle odhadu analytiků banky JPMorgan mohou globální firemní výdaje na AI infrastrukturu do konce roku 2026 dosáhnout přibližně 870 miliard dolarů, což by značilo meziroční růst o 77 procent[7].

Finanční dopady těchto investic se napříč technologickými giganty liší. Microsoft vykázal ve svých hospodářských výsledcích lepší volné cash flow navzdory vysokým kapitálovým investicím a vedení firmy očekává kladné celoroční volné cash flow[8]. Naproti tomu vysoké kapitálové výdaje Alphabetu prohloubily záporné volné cash flow a vedení firmy avizovalo další zvyšování výdajů na umělou inteligenci[9]. Podobně je na tom Amazon, který zaznamenal za poslední rok hluboce záporné volné cash flow a mimořádné kapitálové výdaje, jež management rovněž hodlá dále navyšovat[10].

Rostoucí mezera v příjmech a náklady na provoz

Podle analýzy Davida Cahna ze Sequoia Capital vzrostla mezera mezi očekávanými a reálnými tržbami potřebnými k ospravedlnění kapitálových výdajů na AI z původních 200 miliard na 600 miliard dolarů[11]. Samotný nákup výpočetní techniky navíc představuje pouze část celkových nákladů; samotné grafické procesory tvoří přibližně polovinu celkových nákladů na vlastnictví AI datových center, zatímco druhou polovinu představují energie, budovy a záložní generátory[12]. Výrobci se sice snaží efektivitu posouvat, přičemž čip Nvidia B100 byl představen s 2,5násobně vyšším výkonem při nákladech vyšších o 25 procent ve srovnání s předchozím modelem[13].

Tržní závislost na velkých poskytovatelích infrastruktury zůstává mimořádně koncentrovaná. Ve čtvrtém čtvrtletí pocházela přibližně polovina tržeb společnosti Nvidia z datových center od velkých poskytovatelů cloudových služeb[14]. Samotná společnost Microsoft se ve čtvrtém čtvrtletí podílela přibližně 22 procenty na celkových tržbách společnosti Nvidia[15].

Otazníky nad monetizací a zdroji poptávky

Ačkoli některé přední AI společnosti vykazují silný růst – například roční tržby společnosti OpenAI vzrostly na 3,4 miliardy dolarů z úrovně 1,6 miliardy dolarů na konci roku 2023[16] –, celková monetizace čelí překážkám. Odpovědi generované umělou inteligencí jsou výpočetně nákladnější než klasické výsledky vyhledávání a zatím se hůře reklamně monetizují[17]. Tržní stabilitu navíc komplikuje i fakt, že část velkých cloudových zakázek pochází od AI laboratoří, které spoléhají na externí financování a pálí hotovost[18].