Celková inflace v eurozóně dosáhla v říjnu 2026 hodnoty 4 %, přičemž energetická inflace vzrostla na 20,8 % z 18,9 % v září[1]. Jádrová inflace v eurozóně po očištění o energie, potraviny, alkohol a tabák činila ve stejném měsíci 2,5 %, což představuje stejnou úroveň jako v září[2]. Inflace v sektoru služeb v eurozóně dosáhla v říjnu 2026 hodnoty 3,3 %[3].

Souboj vlád a technologických hyperscalerů o kapitál

Růst dlouhodobých úrokových sazeb ve světě je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové způsoben vyšší vládní emisí dluhopisů a konkurencí ve financování mezi vládami a technologickými hyperscalery v sektoru AI[4]. Vlády s vysokým dluhem se podle prezidentky Lagardeové potýkají s konkurencí o finanční prostředky s technologickými hyperscalery a celým sektorem umělé inteligence, který rovněž potřebuje masivní financování[5].

Podle konsensu analytických odhadů dosahují investice do AI v letech 2025 až 2030 v průměru zhruba 3 % HDP ročně, což je přibližně trojnásobek investic do informačních a komunikačních technologií z minulých technologických boomů[6]. Tyto investice do AI ve výši kolem 3 % HDP ročně zároveň přidávají v období 2026–2030 k neutrální úrokové sazbě v USA přibližně 0,2 procentního bodu[7].

Kapitálové výdaje pěti největších hyperscalerů pohltily v roce 2025 70 % jejich provozního cash flow oproti přibližně 40 % v letech 2018 až 2020[8]. Kombinovaný dluh pěti největších technologických hyperscalerů se za rok do září 2026 zhruba zdvojnásobil na 503 miliard dolarů[9]. Za rok do září 2026 vydali hyperscaleři dluh v objemu 261 miliard dolarů, zatímco čistá nová emise veřejně držených amerických vládních dluhopisů činila 1,4 bilionu dolarů[10]. Z dluhopisů v objemu 288 miliard dolarů vydaných hyperscalery má navíc 59 % splatnost deset a více let[11].

Varování před nadměrnými investicemi a zranitelností trhů

Banka pro mezinárodní platby (BIS) označila udržitelnost boomu AI, finanční zranitelnosti a napjaté veřejné finance za hlavní tlakové body globální ekonomiky[12]. Banka pro mezinárodní platby (BIS) zároveň varovala, že současný prudký nárůst investic do AI může vyústit v nadměrné investice kvůli úzkým hrdlům v dodavatelských řetězcích a intenzivní konkurenci mezi technologickými firmami[13].

Finanční trhy zůstávají podle BIS vystaveny napjatým oceněním aktiv, zvýšené finanční páce u financování spojeného s AI a křehkým podmínkám likvidity na trzích vládních dluhopisů[14]. Rostoucí interakce mezi vysokým vládním dluhem a silně zadluženými hedgeovými fondy navíc může podle BIS vyvolat prudší výkyvy na trhu státních dluhopisů a zkomplikovat centrálním bankám udržení cenové stability[15].

Energetická infrastruktura a dodavatelské limity

Ceny zařízení na zpracování informací v USA vzrostly v září 2026 meziročně o 15,7 % vlivem poptávky datových center po pamětech a komponentech[16]. Výrobní ceny rozvaděčů a energetických transformátorů v USA stouply od roku 2019 přibližně o 90 %, zatímco u stejné komponenty v jádrových spotřebitelských cenách činil nárůst 26 %[17].

Kapitálové toky do globálního energetického sektoru mají v roce 2025 podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) dosáhnout 3,3 bilionu dolarů[18]. Investice do elektroenergetického sektoru mají v roce 2025 dosáhnout 1,5 bilionu dolarů, což je zhruba o 50 % více než celkové výdaje na dodávky ropy, zemního plynu a uhlí[19].

Podle odhadu Mezinárodní energetické agentury (IEA) se má poptávka datových center po elektřině celosvětově do roku 2030 více než zdvojnásobit na přibližně 945 terawatthodin[20]. V USA může podle předpokladu IEA poptávka datových center po elektřině vyvolat do roku 2030 dodatečné investice do výrobních kapacit, přenosových sítí a úložišť v hodnotě 170 až 340 miliard dolarů[21].

Více než 90 % provozovatelů datových center uvádí dostupnost elektrické energie jako svou hlavní obavu[22]. Výstavba nové infrastruktury přenosové sítě přitom trvá obvykle 5 až 15 let od plánování po dokončení, zatímco výstavba samotného datového centra zabere 3 až 6 let[23].