O vzniku nového poradního orgánu s názvem Rada vlády pro umělou inteligenci rozhodl koaliční kabinet složený ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů[1]. Založení této rady inicioval Vladimír Mařík, ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT[2].

Vedení a složení nového orgánu

V čele Rady vlády pro umělou inteligenci stane předseda vlády[3]. Pozici prvního místopředsedy obsadí ministr průmyslu a obchodu a výkonným místopředsedou se stane vládní zmocněnec pro umělou inteligenci[3].

V radě zasednou zástupci akademického prostředí i technologického byznysu[4]. Mezi členy rady patří Jan Hajič z projektu OpenEuroLLM, viceprezidentka Harvardské univerzity Klára Jelínková, zakladatel CIIRC Vladimír Mařík a zakladatel společnosti ResistantAI Martin Rehák[4]. Za výkon členství v tomto poradním orgánu nebude náležet žádná finanční odměna[5]. Veškeré fungování rady organizačně i finančně zajistí Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci svých již schválených rozpočtových limitů[5].

Role vládního zmocněnce pro AI

Výkonným místopředsedou rady se stává vládní zmocněnec pro umělou inteligenci Lukáš Kačena, který v minulosti působil jako ředitel akademického spolku prg.ai[3][6]. Samotná funkce vládního zmocněnce pro umělou inteligenci byla zřízena vládním usnesením číslo 393 dne 28. května 2025[7].

Vláda následně jmenovala Lukáše Kačenu do této funkce usnesením ze dne 12. ledna 2026, kdy v roli zmocněnce vystřídal Jana Kavalírka[8].

Dohledové orgány a testovací prostředí

Spolu se vznikem koordinační rady stát nastavuje také dohledové procesy nad technologiemi umělé inteligence[9][10]. Hlavním dozorovým orgánem a zároveň jednotným kontaktním místem pro dohled nad AI v České republice bude Český telekomunikační úřad[9]. Tento úřad již od září provozuje specializované oddělení pro dohled nad umělou inteligencí, jehož vedením je pověřena Anna Hroudová[11]. Ve specificky vymezených oblastech budou dohledové pravomoci vykonávat také Česká národní banka a Úřad pro ochranu osobních údajů[10].

Česká legislativa připravovaná v návaznosti na evropské nařízení AI Act počítá mimo jiné se zavedením takzvaného regulačního sandboxu[12]. Ten poslouží firmám jako kontrolované prostředí pro bezpečné testování nových technologií umělé inteligence[12].

Podpora projektu AI Gigafactory

Kromě institucionálního a legislativního rámce schválila vláda také podporu strategických infrastrukturních projektů[13]. Konkrétně kabinet schválil podporu projektu AI Gigafactory, o jehož realizaci se ucházejí České Radiokomunikace[13].